POLSKO 2008
    
  
    Tak to to jsou členové výpravy kamarádi Jarda+Květa, Filip a já. Jarda a 
   Filip mají velký podíl na tom že jsem se stal motorkářem a Květu moc 
   obdivuji, že to s námi celou cestu vydržela. Zahájení naší dlouhé cesty - 
   těsně před hranicemi Česko - Polsko -
   dnes asi 400 km před námi.




     První zastávka za hranicemi čerpací stanice s občerstvením,  
     dotankování mého stroje a společný oběd (nějaký polotovar za přibližně 
     stejné peníze jako u nás akorád poctivější porce a karamelové pivo - 
     pěknej hnus). My jsem tam zastavili první a postupně tam zastavovali 
     jiné motorky (Němci a Švícaři) a za chvíli to tam vypadalo jak na srazu.   
     Prohodili jsme několik frází anglicky a vydali dál na cestu. Samozdřejmě 
     můj zaručeně spolehlivý stroj zrovna né a né chytit, docela to byl trapas 
     ale podařilo se. Nikdy jsem nejel tolik km na motorce ale hodně mě to 
     bavilo.


     Naše první ubytování-jezera, rekreační oblast. Dle orientačního plánu 
     mapy jsme dojeli na místo. Věřili jsme, že kolem jezer bude spoustu 
     možností k ubytování a nespletli jsme se. Pokoje nabízeli snad v 
     každém domku, tak jsme si vybrali s barem. Jedno lůžku 20 zlotých na 
     noc na osobu (asi 150 kč.) čisté povlečení, teplá voda , parkování ve 
     dvoře - super. Něco se večer vypilo s místními, jazyková bariéra byla 
     odstraněna.


     Ráno před odjezdem- trošku se zamračilo tak jsem si zabalil věci do 
     pytle - pršelo celý den a jak na potvoru jsme nemohli večer najít 
     ubytování, už byl večer a my byli docela zoufalý. Zastavili jsme v nějaké 
     vesnici a ptali se na nocleg. První paní dělala že nás nevidí a neslyší  
     (to víte chuligáni na motorkách :-) ). 
     Další pán v zahradě se zeptal kolik osob a na kolik nocí a ubytoval nás  
     doma v kůlně s krbem super. Do rána jsme oschli. Výhody: krb, střecha  
     nad hlavou, ubytování zdarma, motorky zamknuté na dvoře rodinného 
     domku. Nevýhody: bez sprchy a hlavně nám vypil všechnu slivovici.




      Ráno na dvoře našeho hostitele - další den cesty před námi dnes 
¨    chceme dorazit až k moři.


     Snídaně v nedalekém městečku na tržnici. Všude si turistů váží, 
     protože moc jich do Polska do vnitrozemí ani k moři nejezdí. Klobáska 
     byla moc dobrá, poctivá a za rozumnou cenu. Nakonec byla i káva. 
     Spokojeně odjíždíme po meších silničkách dále k moři. I menší silnice 
     jsou slušně upravené, lepší než u nás, dopravní značení ujde.


     Kousek od cíle - oběd ve městečku u moře. Moře jsme zatím ještě neviděli, protože městečko od moře dělí lesík kvůli větru. Oběd super porce velká, velice chutné, cena malá (tak asi jako u nás,ale na to že bylo u moře tak cena super) . Obsluha příjemná nejsou na turisty moc zvyklí tak si jich váží. Já nejím nic co neznám. Takže pořád pstruh nebo losos, ale kamarádi experimentovali.



     A konečně u cíle - po malé procházce lesíkem se nám naskytl výhled na otevřené moře. Krásné otevřené moře na pláži několik lidí docela svítilo, ale větrno přesto všichni v plavkách jen my exoti v motorkářském. Samo jsme se museli všicííí vyfotit.





     Ještě tentýž den jsme vyrazili na výlet kolem pobřeží. Koupání jsme odložili na druhý den.


     Pěkná několikahodinová přeháňka.



     Nejdůležitější fotka - důkaz. Jawa 350 u moře. Dojela. Huuuurrrááááááá.


     Hledání ubytování bylo docela jednoduché všude - cedule "volné pokoje" my si vybrali baráček asi 5 km od moře. Cena pro 4 lidi 80 zlotých na noc (320 kč), měli jsme celé patro pro sebe teplá voda  - prostě super cena a navíc v sezóně.

     Po té náročné cestě jsme si zasloužili trochu odpočinku a něco dobrného na zub :-).




     Další den u moře - veliký vítr, veliké vlny, všichni v pláštěnkách a kabátech ale nás to neodradilo. Takže hurá do plavek (jako jediní) a hurá do vln. Jako malí kluci ale užili jsme si.




     Toto jsou fotky již ze zpáteční cesty domů (do ČR) - oběd. Jedeme to na dvakrát - pěkný masakr už jsme nevěděli jak si na moto sednout. Vždy když jsme projížděli kolem benzínky tak jsme se modlili aby ten první tam zajel, ale v nádrži bylo dost, hodně kilometrů před náma a trochu nás tlačil čas, tak se moc nazastavovalo. Z výrazu v obličeji je jasně vidět že jízdu na motorce milujeme.




     A toto je fotka z hranic Polsko - ČR, všichni zdraví a plni zážitků a dojmů. Bylo to moc fajn. Nej moje dovolená.


    
Tak kam pojedeme příště